Architekt Hubert Gessner

 Zdroj: Městské muzeum Valašské Klobouky, Fotoarchiv.Z barvířské rodiny Gessnerů, která se v Kloboukách usadila roku 1792, pocházel architek Hubert Gessner. Narodil se 20. října 1872, v letech 1885 - 1889 studoval na státní německé průmyslové škole v Brně a po čase ve studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Tématem jeho závěrečné práce byla "Výzdoba vídeňské okružní třídy u příležitosti setkání monarchů"

 

 

Během studia 2. ročníku, ve svých 23 letech, projektoval v Kloboukách vilu čp. 116 pro Josefa Bratmanna, vídeňského sládka a klobouckého rodáka, po požáru města v červenci 1896 navrhl pro klobouckého starostu Franze Bratmanna obytný dům kombinovaný s tkalcovskou provozovnou čp. 189, což zřejmě byly jeho vůbec první práce. Všechny tyto stavby v Kloboukách jistě tou dobou působily poměrně exoticky. V případě Bratmannovy vily uplatnil architekt na vznosném italizujícím konceptu aktuální detail - šťukový a kovový ornament rostlinné a antropomorfní inspirace. Jde o jednu z prvních uskutečněných staveb tzv. Wagnerovy školy. Rozlehlý Hornův dům, vystavěný na místě tří někdejších usedlostí, byl inspirován luisézním přechodem od pozdního baroka ke klasicismu a opět byl aktualizován nově formovanými detaily. Jedním z nejzřetelnějších se stalo téměr vláčně modelované schodiště s dominantním a oblíbeným Gessnerovým motivem, kandelábrem osvětlení.

Zdroj: Městské muzeum Valašské Klobouky, Fotoarchiv.

Zdroj: Městské muzeum Valašské Klobouky, Fotoarchiv.

Již během studií i po jejich ukončení Gessner spolupracoval s bývalými spolužáky Aloisem Ludvigem a Otokarem Bémem, významně také Huber spolupracoval se svým mladším bratrem Franzem. Franz Gessner rovněž studoval na státní německé průmyslové škole v Brně, poté praktikoval jako stavební elév u opavského stavitele Lundwalla a ve studiích pokračoval stejně jako Hubert na Akademii výtvarných umění ve Vídni.

Na přelomu 19. a 20. století rozvíjel Hubert Gessner podněty biomorfně orientované secese, kterou mnohdy aplikoval na ještě historizující schémata průčelí (například zmiňovaná kloboucká čp. 116 a 189). Jako jeden z prvních architektů ve střední Evropě se ale začal tento talentovaný umělec brzy orientovat ke geometrizující moderně, což se projevilo například na hotelu Slezský dům v Opavě, na hotelu Jindřichův dvůr v Novém Jičíně, na stavbě brněnských ústředních lázní, rodinného domu Františka Růžičky ve Valašských Kloboukách čp. 249, (spolu s bratrem Franzem, 1907, projevil se zde obdiv k anglické koncepci rodinného bydlení, orientalizující vlivy a svou roli snad sehrál i místní folklór) či na budově nakladatelství s tiskárnou Vorwärts ve Vídni, stejně jako na jeho vlastní vídeňské vile na Sternwarterstrasse 70. Dílo Huberta Gessnera inspirovalo a ovlivnilo celou řadu dalších architektů.

Zdroj: Městské muzeum Valašské Klobouky, Fotoarchiv.

Zdroj: Městské muzeum Valašské Klobouky, Fotoarchiv.

Počátkem 20. století přišel Gessner jako zaměstnance zemského stavebního úřadu na dva roky do Brna, kde projektoval především kroměřížský Zemský léčebný ústav Františka Josefa I. pro choromyslné včetně ústavního kostela sv. Cyrila a Metoděje a okresní nemocenskou pokladnu v Brně. V podobně racionální cihelné podobě jako zmíněnou nemocenskou pokladnu projektoval i četné průmyslové objekty.

Hubert Gessner je považován za jednoho z nejvýznamnějších středoevropských architektů první poloviny 20. století, významně se podílel i na utváření podoby tehdejší Vídně. Zemřel ve Vídně 29. ledna 1943

 

Literatura: P. Odehnal: Z příběhů města Valašské Klobouky. Valašské Klobouky 2005.

Jste zde: Hlavní strana Aktivity Kultura Architekt Hubert Gessner